ČTENÍ: Kol.3:1-12
1 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. (Ž.110:1; Ef.1:10; Ko.2:12) 2 K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. (Mt.6:33) 3 Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. 4 Ale až se ukáže Kristus, váš(q) život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě. 5 Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. (Mt.18:8; Ř.6:6 Ř.8:13; Ef.4:19 Ef.5:3–Ef.5:5) 6 Pro takové věci přichází Boží hněv(r). 7 I vy jste dříve tak žili. 8 Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst. (Ef.4:22–Ef.4:31; Gn.1:26n) 9 Neobelhávejte jeden druhého, svlečte ze sebe starého člověka i s jeho skutky 10 a oblečte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. 11 Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch(s), otrok a svobodný – ale všechno a ve všech Kristus. 12 Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. (Ef.4:2 Ef.4:32)
(q) náš ([ 1K.15:43; Fp.3:21; 1J.3:2]), (r) var: + na neposlušné (Ef.5:6), (s) ř: Skyth (Ř.10:12; 1K.12:13; Ga.3:28)
POZDRAV:
Milí,
V závěru minulého pozdravu jsem psal o „zakořenění v Kristu“ a použil jsem přirovnání, či obraz kořenů zarostlých v hlíně, které bylo možné vidět přes sklo. Na začátku třetí kapitoly ap. Pavel píše, že v tom zakořenění do Krista spočívá proměna člověka. Jen tak získáme novou přirozenost, která nás bude směřovat tam, kde sídlí Kristus. Novým stvořením se nestaneme z vlastní vůle, sebezapíráním, askezí, či „lidským tréningem“ ke konání dobra.
Potřebujeme mít jinou „perspektivu“, dívat se z nadhledu, z Boží perspektivy. Potřebujme svléct starého člověka (o tom jsme mluvili v kázáních na konci roku) a obléct nového. Ten nový dresscode je popsán ve verši 12. Jestliže jsme zemřeli starému člověku a náš život je skryt spolu s Kristem v Bohu (verš 3.), pak máme naději a šanci umrtvovat své pozemské sklony (verš 5.) Překlad Bible – Slovo na cestu, tento verš překládá takto: odsekněte proto všechny kořeny, které vás dosud spojují s hříchem.
Ap. Pavel psal Koloským, že mají zakořenit do Krista, ale tady píše, že jsou stále zakořeněni do hříchu. To je názorný obraz. Věříme v očistnou oběť Ježíše Krista, jsme vykoupeni a přece stále existují kořeny, které nás spojují s hříchem. Ap. Pavel nabádá k odseknutí těchto kořenů. Jednoznačné a rázné rozmáchnutí sekyrou a kořen je přeťat. To je obraz pokání a vyznání hříchu. Žádné nenápadné, tajné „pižlání“ nožíkem, aby to náhodou někdo neviděl.
Už jsem o tom také mluvil v kázání, že je třeba vyznat hřích nahlas, abych to slyšel já (nemusí u toho být vždy zpovědník), aby to slyšel především Bůh (přestože vidí a slyší v skrytu duše), ale také ten zlý, který nevidí do naší mysli, a tak i jemu říct, že už „nemá nárok“, že patřím Kristu. Tím vyznám, na čí straně stojím. Vždyť
i satan věří v Boha, ale chvěje se před ním. (Jk.2:19).
Přeji vám i sobě, abychom byli čím dál, tím víc podobní Kristu a plnili jeho vůli, abychom se obnovovali podle obrazu svého Stvořitele (verš 10.).
Pepa, váš kazatel.