Během podzimu 2019 jsme začali postupně a nepravidelně procházet epištolu apoštola Pavla Filipským. Postupně sem budeme dávat kázání, jak zazní. Je to jedna z nejradostnějších epištol, která nás může k mnohému inspirovat a povzbudit. Stojí za to se do ní opravdu ponořit a podívat se na téma modlitby, radosti, života pro Krista a podobně trochu hlouběji.

Filipským 1

Pavel a Timoteus, služebníci Krista Ježíše, všem svatým v Kristu Ježíši, kteří jsou ve Filipech, se správci a služebníky: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Kdykoli si na vás vzpomenu, musím děkovat svému Bohu. Stále se za vás všechny modlím a při každé své modlitbě se raduji z toho, jak se od prvního dne až doposud podílíte na evangeliu. Jsem si jist, že Ten, který ve vás začal dobré dílo, je dovede až do konce v den Krista Ježíše. Právem takto smýšlím o vás všech, protože mě nosíte v srdci; vy všichni máte se mnou podíl na Boží milosti, jak v mém vězení, tak v obhajobě a potvrzování evangelia. Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím; cítím k vám lásku Krista Ježíše!

Modlím se, aby i vaše láska stále víc a více rostla spolu s poznáním a hlubokou vnímavostí, abyste uměli rozeznat, co je správné, abyste byli ryzí a bezúhonní až do Kristova dne a dali se od Ježíše Krista naplnit ovocem spravedlnosti ke slávě a chvále Boží.

Chtěl bych, bratři, abyste věděli, že to, co mě potkalo, přispělo spíše k prospěchu evangelia. Celý palác i všichni ostatní tu vědí, že jsem vězněn pro Krista. Mé okovy dodaly mnoha sourozencům v Pánu jistotu, takže teď káží Slovo mnohem směleji a beze strachu. Někteří sice kážou Krista ze závisti a soupeřivosti, jiní však s dobrým úmyslem. Jedni hlásají Krista ze ctižádosti, neupřímně, v domnění, že mi k mým okovům přidají soužení; druzí však z lásky a s vědomím, že jsem tu proto, abych obhajoval evangelium. Ale co na tom! Hlavně že se jakýmkoli způsobem, ať už naoko nebo opravdově, káže Kristus. Raduji se tedy a budu se radovat i nadále, neboť vím, že díky vaší modlitbě a pomoci Ducha Ježíše Krista to vše povede k mé záchraně.

Už se nemohu dočkat! Mám totiž naději, že v ničem nebudu zahanben, ale že nyní, tak jako vždy, bude na mém těle veřejně oslaven Kristus, ať už skrze život anebo smrt. Žít – to je pro mě Kristus, a umřít – to je zisk! Zůstanu-li naživu v tomto těle, znamená to pro mě plodnou práci. Proto nevím, čemu dát přednost, neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší; zůstat v tomto těle je ale potřebnější kvůli vám. Proto vím jistě, že tu ještě pobudu. Kvůli vašemu prospěchu a radosti ve víře tu s vámi všemi zůstanu, aby vaše chlouba v Kristu Ježíši díky mně ještě vzrostla, až se k vám vrátím.

Jen prosím, abyste svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. Když k vám přijdu, rád bych viděl (a když nepřijdu, alespoň o vás slyšel), že pevně stojíte v jednom duchu a že společně jako jedna duše vedete zápas o víru evangelia. Nedejte se nijak vystrašit svými protivníky; to jim bude jasným znamením záhuby, ale vám záchrany, a to od Boha. Bylo vám totiž dopřáno, abyste v Krista nejen věřili, ale také pro něho trpěli. Svádíte stejný boj, jaký jste viděli u mě, a jak slyšíte, vedu jej i nadále.

Jednotlivá kázání z 1. kapitoly najdete zde

Filipským 2

Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky, nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství, pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl. Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe. Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých.

Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži!

Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, když jsem byl s vámi, buďte mnohem spíše poslušní i teď, když jsem pryč. S posvátnou úctou uvádějte svou spásu ve skutek. Bůh sám totiž ve vás působí, abyste nejen chtěli, ale i dělali, co se mu líbí!

Všechno dělejte bez reptání a dohadování, abyste byli nezkažení a nevinní jako neposkvrněné Boží děti uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, ve kterém záříte jako světla ve světě.

Pevně se držte Slova života, abych v Kristův den mohl být hrdý, že můj běh a moje námaha nebyly zbytečné. Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se – raduji se s vámi všemi. Stejně tak se radujte i vy – radujte se se mnou.

Mám v Pánu Ježíši naději, že k vám brzy budu moci poslat Timotea, abych se také já potěšil zprávami o vás. Nemám nikoho, jako je on, kdo by měl o vás tak opravdovou starost. Všichni si totiž hledí jen svého, a ne toho, co je Ježíše Krista. O něm ale víte, jak se osvědčil: pomáhal mi ve službě evangelia jako syn otci. Doufám, že ho k vám pošlu, jakmile se dozvím, co se mnou bude. Spoléhám ovšem v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám.

Mezitím však pokládám za potřebné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste ke mně vyslali, aby se staral o mé potřeby. Tesknil po vás všech a trápil se, že jste se doslechli o jeho nemoci. Ano, byl nemocný až na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. Posílám ho bezodkladně; vám udělá radost, že ho zase uvidíte, a mně se uleví. Přivítejte ho v Pánu s patřičnou radostí a takových, jako je on, si važte. Vždyť málem umřel pro Kristovo dílo; dal v sázku vlastní život, aby mi posloužil za vás za všechny.

Jednotlivá kázání z 2. kapitoly najdete zde