Skip to main content
Tag

Ukřižování

Ukřižování

By kázání

Kázající: Václav Kadlec

Téma: Ukřižování

Čtení: Marek 15:16-39

Vojáci ho odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu. Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu a začali ho zdravit: „Buď zdráv, židovský králi!“ Bili ho po hlavě holí, plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. Pak ho vedli ven, aby ho ukřižovali.

Cestou přinutili nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova, který šel z venkova, aby mu nesl kříž. A přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená ‚Lebka ‘. Dávali mu víno okořeněné myrhou; on je však nepřijal. Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme. Bylo devět hodin, když ho ukřižovali. Jeho provinění oznamoval nápis: „Král Židů.“

S ním ukřižovali dva povstalce, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. Tak se naplnilo Písmo: ‚Byl započten mezi zločince.‘ Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali: „Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe a sestup z kříže!“ Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky. Říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Ať nyní sestoupí z kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!“ Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.

Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin. O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“, což přeloženo znamená: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo: „Hle, volá Eliáše.“ Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut a dával mu pít se slovy: „Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout.“ Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal. Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“

Žalm 22

Pro předního zpěváka. Podle „Laně za ranních červánků “. Davidův. Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám. Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci. Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele. Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout. Úpěli k tobě a unikli zmaru , doufali v tebe a nebyli zahanbeni. Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu.

Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou: „Svěř to Hospodinu!“ „Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!“ Ty jsi mě vyvedl z života matky , chovals mě v bezpečí u jejích prsou. Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi můj Bůh. Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám! Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili. Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist. Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti!

Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy, mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem. Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv. Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc! Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou; zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! – A tys mi odpověděl.

Nahrávka:

Ke stažení zde

Velký pátek – 2018 – fotky

By fotky

Velikonoce – volno a prázdniny, nebo nejdůležitější křesťanské svátky?

Před letošními Velikonocemi zveřejnil Český Rozhlas průzkum, který prováděl napříč českou společností. V průzkumu se zjistilo, že stále více Čechů vnímá Velikonoce jen jako volno a prázdniny (odpověděla tak bezmála polovina dotázaných). Množství těch, kteří vnímají Velikonoce jako svátek – navíc spojený s křesťanstvím pomalu ale jistě ubývá.

Navzdory tomuto trendu v naší společnosti jsme se společně sešli a připomínali si události Velkého pátku, které před asi 2000 lety pohnuly světem. Jako křesťané věříme, že Velikonoce jsou těmi nejdůležitějšími událostmi k připomínání – ani Vánoce neobstojí – i když spolu s Velikonocemi velmi úzce souvisí.

Na večerní bohoslužbě jsme skrze společné chvály, čtení z Bible a kázání Pepy Horského znovu prožili hloubku všech velikonočních událostí, které se završily v Ježíšově ukřižování. Bez něho celé křesťanství nedává smysl. Věříme, že na sebe tenkrát Ježíš vzal všechna naše provinění a překonal propast, která byla mezi námi a Bohem. Věříme, že nás Bůh zve do osobního vztahu a má upřímný zájem o náš život.

V galerii níže od Davida se můžete podívat, jak to na naši Velkopáteční bohoslužbě vypadalo.

Přijměte také pozvání na nedělní bohoslužbu, která začne v 10:00 v Otevřené zahradě. Budeme si připomínat další z mezníků světových dějin – Ježíšovo zmrtvýchvstání. Read More