Žít – to je pro mne Kristus

By 3. 3. 2020 kázání

Kázající: Milan Kramoliš

Téma: Žít – to je pro mne Kristus

Čtení: Filipským 1:20-26

Už se nemohu dočkat! Mám totiž naději, že v ničem nebudu zahanben, ale že nyní, tak jako vždy, bude na mém těle veřejně oslaven Kristus, ať už skrze život anebo smrt.

Žít – to je pro mě Kristus, a umřít – to je zisk!

Zůstanu-li naživu v tomto těle, znamená to pro mě plodnou práci. Proto nevím, čemu dát přednost, neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší; zůstat v tomto těle je ale potřebnější kvůli vám. Proto vím jistě, že tu ještě pobudu. Kvůli vašemu prospěchu a radosti ve víře tu s vámi všemi zůstanu, aby vaše chlouba v Kristu Ježíši díky mně ještě vzrostla, až se k vám vrátím.

Nahrávka:

Ke stažení zde

Shrnutí – Jak žít Krista:

  1. Plodná práce
  2. Služba druhým
  3. Důvěřovat Kristu
  4. Znát a poznávat Krista

Dobré dopoledne,

Rabi Kummerbaumovi zvoní telefon. – Novák, berňák. Rebe, volám důvěrně. Ověřujeme daňové přiznání pana Barzilaje, vám asi známého pod vulgo Železňák… – Aáno, opatrně souhlasil rebe Kummerbaum. – A tenhle Barzilaj vulgo Železňák uvedl, že věnoval vaší kongregaci, a to v hotovosti, příspěvek ve výši sta tisíc dolarů… ve vší důvěrnosti, rebe, pamatujete se, že by vaše kongregace od Barzilaje vulgo Zelezňáka takovouto sumu obdržela? – Chvíle ticha… Potom rebe Kummerbaum pomalu řekl: Pane Nováku… dnes je taková trochu nevhodná doba… co kdybyste zavolal zítra, touhle dobou? Opravdu by to šlo? Jsem si naprosto jist, že má odpověď na vaši otázku bude ANO.

V lednu a únoru jsme se věnovali modlitbě páně a já bych chtěl navázat na moji osobní sérii, kterou jsem začal v září a pokračoval v ní v říjnu.

Je to série z první kapitoly do Filipis. V prvním kázání jsem mluvil o tom, jak jsem se začal dívat na naše společenství a na každého z nás trochu jinak díky tomu, že jsem si dal závazek se modlit s radostí, tak jak o tom Filipským psal apoštol Pavel. Shrnul jsem to do takového jednovětného sloganu.

Buďme za sebe navzájem neustále vděční a každý den se za sebe s láskou, radostí, vděčností a zájmem modleme.

V druhém kázání jsem mluvil o radosti, kterou díky Kristu můžeme mít a která může přetrvat až za hrob, protože tuto radost nám nikdo a nic nemůže sebrat, protože nepramení z toho, co konkrétního zrovna prožíváme – ať už jsme zrovna dole anebo nahoře, ale z toho, co pro nás Kristus na kříži udělal.

Nevím, jak to vnímáte Vy, ale mně osobně přijde, že lidé mají tendenci tíhnout k jednoduchým řešením. Nejenom teď v 21. století, ale po celou dobu existence lidstva. Ale v poslední době je to ještě nějak více zesíleno.

Jsou to jednoduché slogany, které vyhrávají volby po celém světě. Jsou to jednoduchá řešení – nebo spíš jednoduché sliby – kterým lidé uvěří a které chtějí aplikovat, i když se ukazuje, že to nefunguje.

Chceme mít všechno hned a bez práce a pokud možno bez starostí. Když klientovi navrhujeme nový dům, tak někdy ten proces tvorby a přemýšlení bývá někdy třeba delší než samotná realizace, a to pak některé znervózňuje. Navíc většinou, když se projekt uspěchá, tak to potom klient odnese během realizace, protože se v tom kalupu zapomene na spoustu věcí.

Druhá věc, kterou lze vypozorovat, že máme jako lidstvo tendence tíhnout díky těm jednoduchým řešením k extrémům. Buď chceme bezbřehou lásku a volnost anebo naprostou kontrolu. Buď si chceme dělat co se nám zlíbí anebo chceme mít nalinkovaný život bez možnosti volby.

Ten text, kterému se dnes ale budeme věnovat by nás měl inspirovat k něčemu jinému. Něčemu, co je náročné na provedení, ale ve výsledku to nejlepší:

‭‭Filipským‬ ‭1:20-26‬ ‭B21‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬
Už se nemohu dočkat! Mám totiž naději, že v ničem nebudu zahanben, ale že nyní, tak jako vždy, bude na mém těle veřejně oslaven Kristus, ať už skrze život anebo smrt.
Žít – to je pro mě Kristus, a umřít – to je zisk!
Zůstanu-li naživu v tomto těle, znamená to pro mě plodnou práci. Proto nevím, čemu dát přednost, neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší; zůstat v tomto těle je ale potřebnější kvůli vám. Proto vím jistě, že tu ještě pobudu. Kvůli vašemu prospěchu a radosti ve víře tu s vámi všemi zůstanu, aby vaše chlouba v Kristu Ježíši díky mně ještě vzrostla, až se k vám vrátím.

Když se podíváme na život apoštola Pavla, tak vidíme jednu linku, která se tím propisuje – pokud pominu jeho jistou zarputilost – od té doby, co se setkal s Kristem u Damašku, což mu převrátilo život vzhůru nohama, toužil po tom, aby byl Kristus oslaven. A tato touha se zcela zřetelně propisuje i do jeho dopisů – což vidíme i v tom textu, kterému se dnes budeme věnovat.

Pavel touží po tom, aby se na jeho těle oslavil Kristus. Řekl bych, že to asi neznamená, že by dny a noci trávil v posilovně a v kosmetických salonech, aby jeho tělo bylo dokonalé, ale tím tělem myslí jeho osobní život, který je upřen na Krista. Anebo tím, že umře, protože umřít je pro něj zisk.

Jak pro něj smrt může být ziskem? Smrt jako taková ziskem přece není. Anebo se pletu? Vysvětluje to dál – chce odejít a být s Kristem, protože to je zdaleka nejlepší – je lepší být v Kristově přítomnosti – ne částečně, ale naplno – než cokoliv co život na tomto světě nabízí. Umřít je pro Pavla ziskem, protože tím získá Krista samotného – víc jeho přítomnosti, radosti, naplnění, než kdy může zažít tady na zemi. A i když tím, že umře, mnoho ztratí, tak to, že bude s Kristem je pro něj to nej. Hezky to vystihl žalmista

Žalm 63:4 – Lepší než život je láska Tvá.

Jak ale chce tedy oslavit Krista tím, když umře? Tím, že ukáže na to, že to, co získá, je pro něj cennější než to, co má tady na zemi. Že je pro něj bytí s Kristem více než cokoliv.
Sám sebe se ptám – jak to vypadá u mě? Co je pro mne cennější, čemu dávám větší váhu?

A než všichni budeme chtít ukončit tento život a hromadně oslavit Krista – což už se v historii mnohokrát stalo a žádná hromadná oslava z toho nakonec nebyla, tak se podíváme i na tu část, kdy Pavel mluví o tom, jak by Krista mohl / chtěl oslavit životem.

Žít je pro mne Kristus – co tím myslel? Když bychom to nechali jen takto o samotě bez patřičného kontextu, tak se může stát – tak jako mnohokrát dříve, že nás to dovede k jednoduchým řešením. Každý si totiž může pod tím pojmem myslet vše. Bohužel jsem to nenašel, ale v té souvislosti se mi vybavuje jeden kreslený vtip od Pavla Bossmana – tak Vám ho převyprávím.

Představte si středověkou tvrz, která je polozbořená a na poli před ní stojí jeden z rytířů a král, který útok vedl, oběma kape z mečů krev – a ten rytíř říká: “Musím se přiznat veličenstvo, že jsem dříve trochu pochyboval o Vašich evangelizačních metodách.“

Ano jednoduchá řešení přináší nečekané výsledky. Ale ani Pavel a ani Kristus samotný na jednoduchá řešení neukazují. Právě naopak. Apoštol Pavel o tom složitém a náročném v našem textu mluví.

Co to tedy znamená, žít Krista?

Plodná práce

První, co Pavel v tom kontextu zmiňuje je plodná práce. Práce, která nese ovoce. A jablka to nejsou.

Filipským‬ ‭1:9-11‬ ‭B21‬‬‬‬
„Modlím se, aby i vaše láska stále víc a více rostla spolu s poznáním a hlubokou vnímavostí, abyste uměli rozeznat, co je správné, abyste byli ryzí a bezúhonní až do Kristova dne a dali se od Ježíše Krista naplnit ovocem spravedlnosti ke slávě a chvále Boží.“

Ovoce spravedlnosti, kterým nás může naplnit jen Kristus. A tady se to propojuje s tím, co dále Pavel píše. Pokud zůstane zde, tak to pro něj znamená plodnou práci, která nese ovoce. Není to jen výsledek jeho modliteb, ale také služby mezi Filipskými.

Je to Kristus, kdo pracuje skrze Pavla. Je to on, kdo pracuje i skrze nás. Takže žít je pro mne Kristus znamená to, že necháme Krista skrze nás působit, že mu v životě dáme prostor tím, že budeme sloužit druhým, kteří jsou kolem nás. Že se nebudeme dívat jen na vlastní prospěch, ale na to, co z našeho života ukazuje na Krista. Jaké ovoce necháme v našich životech dozrát.

A tak bude On – Kristus – oslaven.

Služba druhým

Druhá část toho, co Pavel zmiňuje, je to, že když zůstane, tak to bude dobré pro Filipské. Když Pavel píše o tom, že ziskem pro něj bude umřít – tak mluví o požehnání pro svou vlastní osobu, ale tady ukazuje na to, že když zůstane, tak to může přinést požehnání těm, kvůli kterým tu zůstane a kterým bude sloužit.¨

Kvůli vašemu prospěchu a radosti ve víře tu s vámi všemi zůstanu.

Když umře, tak tu radost bude mít jen on sám. Ale když zůstane, tak to přinese nejen radost i někomu dalšímu, ale také pomůže, aby chlouba v Kristu Ježíši Filipských vyrostla. Aby se upevnila jejich důvěra v Krista, aby se na něj zaměřili.

Ano mohl to zabalit a užívat si nebeské radosti v přítomnosti Krista, anebo mohl zůstat déle a na nebeské radosti ukázat i dalším a pomoci jim vidět tu radost, kterou on měl v Kristu, v jeho přítomnosti.

Ukázat na Krista a oslavit Ho.

Galatským 2:20 B21
„Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já – Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe.“

Důvěra Kristu

Třetí věc, která pomáhá tomu žít Krista (a není exaktně vypsaná v přečteném textu, ale souvisí s ním) je, že mu věříme a důvěřujeme – tak jak jsme to teď přečetli v Galatským. Svůj život tady na zemi nežijeme jen tak , ale ve víře a důvěře Kristu – že to byl on, kdo za nás položil život, že to je on, kdo nás všechny bez ohledu na to, co zrovna řešíme, miluje, že to je on, kdo dává smysl našemu životu tady na zemi, že to je on, kdo drží náš život ve svých rukou a že to je on, kdo nás volá k následování jeho příkladu.

Filipským 3:7-8
„Cokoli však pro mě bylo ziskem, to teď pro Krista pokládám za ztrátu. A vůbec všechno pokládám za ztrátu vzhledem k té nevýslovné hodnotě poznání Krista Ježíše, mého Pána. Pro něj jsem to všechno ztratil a pokládám to za hnůj, abych získal Krista!“

Poznání Krista

Tady je poslední text, který chci zmínit v kontextu dnešního kázání. Apoštol Pavel tady opět mluví o zisku – zisku v životě, který tu do doby napsání dopisu, prožil. A to všechno ve světle poznání Krista popisuje jako ztrátu. Poznávání Krista je pro něj to nejdůležitější, co může tady v životě získat.

Takže čtvrtá věc, která nám pomáhá žít Krista je ho poznávat, znát ho více – nejen skrze to, že o něm budeme číst, ale že s ním budeme mluvit – že se budeme modlit a tom, jak to je důležité jsme mluvili v sérii o modlitbě v lednu a únoru.

Když to, co jsme z textu vytáhli, shrneme, tak žít Krista znamená si být vědom aspoň čtyř věcí, které s tím souvisí

  1. Plodná práce | ovoce které nese Kristus skrze nás
  2. Služba druhým
  3. Důvěřovat Kristu bez ohledu na okolnosti
  4. Znát a poznávat Ho, protože to je nejcennější

Nevím, jak to máte vy, ale v poslední době, když jsem se chystal na toto kázání, tak se mi čas od času v hlavě honila myšlenka, že být hned s Kristem a shrábnout tak ten zisk, není až tak hloupý nápad. Ty myšlenky se mi objevují hlavně ve chvíli, kdy na Vás jedno dítě mluví, druhé křičí na třetí a vy utíráte loužičku po štěněti, které jste z lásky k druhému dítěti a manželce pořídili, v hlavě vám běží body z porady v práci a manželka Vám do toho na telefonu ještě ukazuje skvělou lokalitu na dovolenou.

Pavla to lákalo… Ale Pavel kousek dál ve Filipským píše

„Zachovali jste se ale krásně, že jste mi pomohli v tísni. Vy Filipští sami víte, jak to bylo v počátcích evangelia, když jsem se vydal na cestu z Makedonie. Žádná církev se nepodílela na mých výdajích a příjmech, jen vy jediní. I do Tesaloniky jste mi vícekrát poslali na mé potřeby. Neříkám to proto, že bych toužil po darech; toužím ale, aby rostl zisk, který se připisuje na váš účet.“

A to je základ pro dilema, které v tom našem hlavním přečteném textu je – umřít a být hned s Kristem – mít ten okamžitý zisk, který mne zbaví všeho utrpení a starostí anebo prožít život a nechat za sebou něco, co mi jednou na konci přinese ještě větší zisk, protože u Krista nebudu jen sám, ale budou tam moci být se mnou snad i ti, kterým v životě budu moct sloužit. A ovoce, které jsem službou a plodnou prací přinesl se mi „vrátí“ v poslední den – jak o tom mluví Kristus v Lukášovi 14:14 – „Blaze tobě, neboť ti nemají čím odplatit, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“

Závěr

‭‭‬‬‬‬Kristus nás nikoho nepozval k jednoduchým řešením. Žít s ním není vždy jednoduché, alespoň tak to vidím po více než dvaceti letech, které jsem prožil jako křesťan. A musím si připomínat, že život tady má smysl, když jej budu následovat a že nic jiného větší smysl nedává. Jsem přesvědčen o tom, že kvůli tomu přišel Kristus. Ukázat na to, že jednoduchá a rychlá řešení dlouhodobě nikdy nefungují. Nefunguje ani bezbřehý liberalismus a plná ústa slov o lásce, ale ani meče od krve a plná ústav slov o záchraně a zákonu.

Extrémy jsou jednoduché na první pohled, ale z dlouhodobého hlediska se s nimi daleko nedostaneme. A to je to náročné. Opravdový život s Kristem nemůže být o extrémech.

Když ho chci opravdu následovat a žít tak, jak to popisuje Pavel ve Filipských, tak musím sundat brýle virtuální reality, které si mnohdy nasazujeme, abychom utekli z toho, co se na nás valí.
Tak jako ten borec na obrázku – musíme si je sundat a zaměřit se na Krista bez jakýchkoliv brýlí.

Je to ale běh na dlouhou trať i když to třeba shrneme do čtyř bodů, co to znamená Žít Krista.

Když jsme na staršovstvu a na našich posledních dvou společných setkáních přemýšleli nad tím, kam jako společenství jdeme, tak nám z toho všeho, co jsme probrali, vypadlo jedno „motto“ které vcelku charakterizuje naše společenství.

To, že se snažíme nehrát si na nic extrémního, že bereme život vcelku racionálně se všemi jeho zákrutami a zmatky – nemáme ani černé ale ani růžové brýle, že hledáme společně odpovědi na otázky, které ŽIVOT přináší, a přitom se nechceme spokojit s povrchními a lacinými odpověďmi a před těžkostmi uhýbat. Chceme se těžkým životním situacím a výzvám postavit a navzájem si přitom pomáhat. A také chceme, aby naše víra odpovídala naší životní realitě – jde nám o to, abychom věřili Bohu v životě, který skutečně žijeme, ne v životě, který bychom chtěli žít nebo který žijí jiní…

Víra pro život jaký je.

A toto naše motto vlastně velmi trefně shrnuje i dnešní kázání. Pokud je středobodem našeho života Pán Ježíš Kristus – bez ohledu na to, co zrovna prožíváme. Pokud se nesnažíme ukrýt do nějaké virtuální reality, anebo hledat jen ta nejrychlejší a nejjednodušší řešení, která se nám nabízí. Pokud se snažíme v životě se nedívat jen na sebe, ale sloužit i druhým, i třeba drobnými věcmi, jak nám životní okolnosti umožní. Pokud se opíráme o oběť Ježíše Krista, tak potom můžeme společně s Pavlem říct, že žít je pro mne Kristus. A to nám všem opravdu ze srdce přeji. Aby naše životy byly plnými Krista a aby na nich on byl oslaven tak, že to uvidí lidé kolem nás a budou mnít touhu jej následovat také.

Amen

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..