Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu a byl ještě na břehu moře, shromáždil se k němu velký zástup. Tu přišel jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám a úpěnlivě ho prosil: „Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!“ Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.
Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení. Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu. Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“ A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.
Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“ Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ‚Kdo se mne to dotkl?‘“ On se však rozhlížel, aby našel tu, která to učinila. Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla mu celou pravdu. A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“
Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra?“ Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“ A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. Když přišli do domu představeného synagógy, spatřil velký rozruch, pláč a kvílení. Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“ Oni se mu posmívali. Ale on všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vstoupil tam, kde dítě leželo. Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum,“ což znamená: ‚Děvče, pravím ti, vstaň!‘ Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.
Cestou přišel do jedné vesnice, kde ho k sobě přijala jistá žena jménem Marta. Její sestra Marie se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slova. Marta však byla zaneprázdněna spoustou práce. Nakonec za ním přišla a řekla: „Pane, tebe nezajímá, že má sestra nechala všechnu práci na mně? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi. Jen jedno je však potřeba. Marie si vybrala správně a to jí nikdo nevezme.“
Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského; tu uviděl, že u břehu jsou dvě lodi. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě. Vstoupil do jedné z lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy. Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovu!“ Šimon mu odpověděl: „Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“ Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly. Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly. Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“ Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb; stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.“ Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.
Koloským 3:23
Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu,
5 bodů kázání
Povolání přichází často v našem kontextu, v tom, oč se zajímáme, v tom, o čem něco víme. Co se jeví jako všední součást našeho života.
Nedílnou součástí povolání musí být vstřícnost. Jít do toho i tehdy, když se nám do toho jít nechce a nabízí se spousta smysluplných důvodů, proč to zabalit a jít domů.
Dát prostor novému návrhu, nové myšlence, nové výzvě, a to i tehdy, když jsme si jisti, že nás již nemůže nic překvapit.
Uvědomění si vlastní omezenosti a nedostatečnosti ve vztahu k Bohu.
Přijetí nejistoty, kterou povolání přináší, ale i vize o tom, kam až nové povolání může vést. Jak si ho Bůh bude moci použít.
Chtěli bychom opět využít období před Velikonocemi, abychom zaměřili naše životy. Chceme se soustředit na to, kdo je Bůh a co pro nás udělal. Pomoci nám může půst, čtení Bible a modlitby. O Velikonocích si budeme připomínat nejvýznamnější událost v dějinách – Ježíšovu smrt a vzkříšení.
Chceme, aby tato událost měla vliv na naše životy. Nechceme, aby to byla jenom vzpomínka, ale skutečnost.
Připojte se proto k nám v společném čtení Bible, modlitbách a postu. Ke společnému čtení můžete použít níže vloženou pomůcku. Přihlašovat na půst se můžete skrze tento odkaz.
Chceme se modlit za:
svoje životy – aby skutečně odrážely to, že věříme v Ježíše, který za nás zemřel a vstal z mrtvých
svoje přátele – aby také mohli poznat, kdo Ježíš je
nové sbory – abychom mohli vidět, jak vznikají nové církve, kterým záleží na lidech, kteří Ježíše ještě neznají.
Postní den začíná vždy v 19 h předchozího dne a trvá do 19 h dne, na který jste se přihlásili.
Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.
Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje.
Lukáš 4:14-30
Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili. Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: ‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘
Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny. Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“ On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde,kde jsi doma.“
Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské. A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“ Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. On však prošel jejich středem a bral se dál.
Jelikož se toho Na Cestě chystá v dalších měsících dost, tak pro přehlednost uvádíme všechny nejdůležitější akce jak Na Cestě, tak i Majáku Network (jehož jsme součástí), které se budou konat do konce školního roku v červnu 2017.
Akce – Termíny
26. 02. 2017 (neděle) – Společný oběd | Na Cestě, Brno, Otevřená Zahrada (již proběhlo) 04. 03. 2017 (sobota) – Výlet dorostu | Na Cestě (již proběhlo) – fotky zde 05. 03. 2017 (neděle) – Výročí Majáku | Olomouc (již proběhlo) – fotky zde 19. 03. 2017 (neděle) – Členské shromáždění | Na Cestě, Brno, Otevřená Zahrada (již proběhlo) 26. 03. 2017 (neděle) – Společný oběd | Na Cestě, Brno, Otevřená Zahrada – přihlásit se můžete zde(již proběhlo) 31. 03. – 02. 04. 2017 (pátek – neděle) – Víkendový Chillout | Na Cestě, Skautská chata Ochoz – Polná (již proběhlo) 08. 04. 2017 (sobota) – Institut – Správa energie | Olomouc (zrušeno bez náhrady) 14. 04. 2017 (pátek) – Velkopáteční bohoslužba | Na Cestě, Brno, Otevřená Zahrada – 18:00 (již proběhlo) – fotky zde 17. 04. 2017 (pondělí) – Velikonoční výlet | Na Cestě, Brno (již proběhlo) – fotky zde 29. 04. – 01. 05. 2017 (sobota – pondělí) – Víkend dorostu | Na Cestě, Ochoz u Brna – Hádek (již proběhlo) 12. 05. – 14. 05. 2017 (pátek – neděle) – Jarní víkend Na Cestě | Na Cestě, Kaprálův mlýn (již proběhlo) 18. 6. 2017 (neděle) – Společný oběd Na Cestě | Na Cestě, Otevřená zahrada | grilování 1. 7. – 7. 7. 2017 (sobota – pátek) – English Sports Camp | Maják, Malenovice 17. 07. – 21. 07. 2017 (pondělí – pátek) – Příměstský tábor dorostu | Na Cestě, Brno
Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?
Zjevení 2:8-11
Andělu církve ve Smyrně piš: Toto praví ten první i poslední, který byl mrtev a je živ: „Vím o tvém soužení a tvé chudobě, ale jsi bohat; vím, jak tě urážejí ti, kdo si říkají židé, ale nejsou, nýbrž je to spolek satanův! Neboj se toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel má některé z vás uvrhnout do vězení, abyste prošli zkouškou, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo zvítězí, tomu druhá smrt neublíží.“
Matouš 5:1-12
Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je: „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.
