Po covidové pauze spolu strávíme víkend v krásném prostředí Kaprálova Mlýna. V minulých letech jsme už Kaprálův Mlýn navštívili, podívejte se na fotky z víkendů z let 2017, 2018 a 2019. V tomto příspěvku najdete bližší informace k letošnímu víkendu v termínu 20. – 22. 5. 2022.
Přidejte se s námi ke společné sbírce Maják networku na pomoc rodinám z Ukrajiny. Následující text je převzatý s oficiální facebook události ke sbírce:
Určitě sledujete současnou situaci na Ukrajině. V networku, zejména na Vsetíně, máme spoustu Ukrajinců, kteří jsou v kontaktu se svou rodinou a známými na Ukrajině. Momentálně na Vsetíně budujeme tým lidí, kteří budou těmto rodinám pomáhat. Některé z nich se snažíme dostat přímo do Čr a zařídit jim ubytování a základní životní potřeby. U některých se to možná nepodaří a budeme hledat způsoby, jak je podpořit přímo na Ukrajině.
Z tohoto důvodu spouštíme jako Network společnou sbírku, která půjde na podporu rodin našich přátel z Ukrajiny. Prosím o ohlášení sbírky v neděli ve vašich sborech. Budeme vás samozřejmě pravidelně informovat, jak se situace vyvíjí a jak jsou peníze využívány.
Podpořit můžete skrze QR kód na obrázku, nebo převodem na účet: č.ú. 2000208310/2010, v. s. 900155
Když přišel den Letnic, byli všichni spolu. Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
V Jeruzalémě tehdy pobývali zbožní Židé z každého národa na světě. Když se ozval ten hukot, sešla se spousta lidí a byli ohromeni, protože je každý slyšel mluvit svou vlastní řečí. Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci? Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč? Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté, Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judeje i Kappadokie, Pontu a Asie, Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!“
Všichni žasli a nevěděli, co si o tom myslet. „Co má tohle znamenat?“ ptali se jeden druhého.
Otázky:
Je dnešní církev vůbec k něčemu dobrá?
Má smysl se potkávat každou neděli?
Jak svědčit o Kristu lidem kolem nás, aby nám porozuměli?
Spousta odborníků i neodborníků se shoduje na tom, že nás čekají velmi těžké dny. Domácí vyučování může být často těžké. Nicméně ten pravý záhul teď budou zažívat zdravotníci, kteří v nemocnicích bojují o životy lidí a to nejen těch, kteří se nakazili COVIDem.
Rozhodli jsem se, že bychom zdravotníkům aspoň trochu pomohli. Inspirovali jsme se u přátel v Metru Olomouc, kde koupili několik kávovarů a pár kilo kávy pro nemocnici v Šternberku, kde někteří členové Metra pracují.
Honza Dvořáček (jak jsem dříve psali v našich newsletterech) domluvil nákup dvou kávovarů a 20kg kávy pro oddělení KIGOPL (geriatrie) ve fakultní nemocnici Bohunice. Jedná se o jedno zastrčené oddělení, kde se starají o starší lidi.
V příloze je obrázkové oznámení. Pokud si otevřete internetové bankovnictví na mobilu a máte tam možnost zadat platbu pomocí QR kódu, tak stačí namířit na kávu na obrázku a vyplní se Vám základní údaje – tedy kam se peníze pošlou, s jakým VS a kdy se odešlou. Zadání částky je na Vás, pak už jen stačí peníze odeslat.
Cílem je do tohoto pátku včetně (5. 3.) vybrat mezi námi alespoň 10.000,- Kč. Jako staršovstvo jsme se rozhodli, že pak ke každé koruně v rámci sbírky přidáme jednu ze společných peněz, abychom mohli nákup v celkové hodnotě cca 20.000,- uskutečnit (zdvojnásobíme tedy zaslané dary).
Kdyžse vybere peněz více, tak najdeme další projekt, nebo konkrétní lidi, které bychom mohli podpořit.
Pokud platbu přes QR nemůžete a nebo neumíte zadat, tak můžete peníze poslat postaru:
číslo účtu Na Cestě | 2600208322/2010 VS | 400155 Zpráva pro příjemce | Káva pro FN Brno
Přidejte se ke sbírce také. Moc děkujeme za každý dar!
Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré pominulo – hle, je tu nové! A to všechno je z Boha, který nás se sebou smířil skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Bůh v Kristu uzavřel se světem mír! Přestal lidem počítat viny a zprávu o tom smíření svěřil nám. Proto tedy jako Kristovi velvyslanci prosíme na místě Kristově, jako by skrze nás žádal Bůh: Smiřte se s Bohem. On toho, který byl bez hříchu, učinil hříchem kvůli nám, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.
V neděli 03.11.19 jsme se sešli nejen proto, abychom společně chválili Boha v písních a přemýšleli nad Božím slovem. Po bohoslužbě jsme pokračovali společným obědem a následně také rozhovory, ve kterých jsme se zamýšleli nad tím, kde se jako společenství Na Cestě aktuálně nacházíme a jakým směrem chceme jít dál. Dali jsme tomuto setkání název Spolu Na Cestě, protože společenství má pravý smysl jen tehdy, když se na jeho chodu a rozvíjení podílíme všichni podle toho, jak kdo je obdarována a jaký má momentálně v životě pro službu prostor.
Tohle setkání bylo první svého druhu, ale už po novém roce budeme v podobném duchu pokračovat.
Nemohli jste s námi být? Prohlédněte si aspoň fotografie v naší galerii a příště přijďte také. Jste zváni!
Každý školní rok začínáme v rámci společenství Majáku jednou velkou společnou bohoslužbou, které říkáme Výkop.
V rámci sboru Církve bratrské Majáku, které nazýváme Network, je nás totiž několik menších společenství, které jsou rozeseté po všech koutech Moravy a část se nachází dokonce u našich východních sousedů na Slovensku.
A tak se chceme čas od času spolu vidět, povzbudit se navzájem, sdílet se, a protože v každém místě se děje něco nového, skvělého, tak vnímáme, že je dobré o sobě vědět.
Byli jste na začátku září s námi v Olomouci? Pokud ano, tak si můžete zavzpomínat anebo nasát atmosféru našeho společného začátku školního roku, pokud jste přijet nemohli.
Každý rok zvyšujeme počet bohoslužeb za léto, abychom navzájem neztratili kontakt. Chceme se prostě i přes různé dovolené vidět, povídat si, modlit se spolu, naslouchat výkladu Božího slova a mít i společný čas chval.
Naši třetí letní bohoslužbu jsme letos spojili se společným obědem, který se povedl a pizza a jiné pochutiny byly k snědku 🙂
Druhou událostí bylo i rozloučení s Pavlem a Marite, kteří s námi byli jeden rok a teď se chystají na společnou cestu životem. Na konci září se berou a už teď se pomalu stěhují na východní Slovensko do městečka Snina, kde chtějí bydlet a sloužit místní komunitě, jak budou moci.
Jak to proběhlo, najdete na fotkách níže a kdyby Vás třeba trápily nějaké pochybnosti – jakékoliv, tak o nich na této bohoslužbě kázal František.
Na přelomu května a června jsme společně strávili víkend uprostřed lesů Moravského krasu. Zahájili jsme jej večerem chval a uctívání.
Celý víkend pak nesl podtitul Neodolatelná církev. Zejména během sobotního dopoledne a večera jsme zabývali společně tím, kam jako společenství Na Cestě chceme směřovat a kam budeme upínat své síly v novém školním roce.
Sobotní odpoledne zase patřilo více či méně dobrodružným výpravám do okolí podle chuti a nálady každého. Po té, co ze sebe smyli poslední nánosy bahna, které si z plížení v jeskyni jako suvenýr odnesli ti nejodvážnější z nás, zakončili jsme odpoledne společným grilováním.
Víkend jsme zakončili společnou bohoslužbou, jejíž součástí byla také další radostná událost a to křest Martina.
Na fotkách si můžete prohlédnout fotografie plné pohodové atmosféry, která se zdaleka nejen díky krásném počasí, nesla celým víkendem.
„Ať Hospodin vám žehná a chrání vás, ať Hospodin nad vámi rozjasní svou tvář a je vám milostiv.“
Touto modlitbou jsme během dvou březnových nedělí prosili společně za požehnání do života Toníka, Emily a Dorotky i jejich rodičů. Dnes jsou všichni tři ještě maličcí a plně zavislí na péči a vedení svých rodičů. A právě na jejich rodiče je tak vložena velká zodpovědnost. Je dokonce tak velká, že není možné v ní obstát bez přešlapů a selhání. Tenhle úkol je zkrátka příliš velký. Bůh nás ale zná a moc dobře ví, že jako rodiče jsme nedokonalí, a že do doby, než naše děti vyrostou, uděláme nespočet chyb.
Věříme ale, že právě s Boží pomocí můžeme být přes všechny naše chyby a nedostatky těmi nejlepšími rodiči dětem, které nám svěřil do péče. A to je taky důvod, proč se i v Na Cestě nazvájem modlíme za sebe navzájem i za naše děti.
Ačkoli dnes nikdo z nás neví, jak budou životy Toníka, Emily anebo Dorotky vypadat, co je čeká nebo čím vším budou muset jednou projít, modlíme se, aby skrze jejich životy jednou vzešla Bohu chvála.