Proč si připomínáme Boží hod velikonoční?
Ježíš na Velký Pátek umřel na kříži kvůli proviněním a hříchům každého z nás. Po jeho smrti ho z kříže sundali a dali do hrobu. Příběh tu zdánlivě končí a ticho soboty, která po pátku následuje, se zdá být až hrozivé. Naštěstí po sobotě přišla neděle a s ní prázdný hrob. Velikonoce dostaly konečný a úplný rpozměr a hloubku. Ježíš vstal z mrtvých. Nejen, že svou obětí splatil dluh, který každý vůči Bohu máme, ale také svým vzkříšením porazil smrt samotnou.
Díky tomu věříme, že smrt není konečnou stanicí. Je začátkem něčeho nového, kdy budeme s Bohem důvěrně blízko. A jak že to bude přesně vypadat? Budou v nebi opravdu ulice ze zlata? Nebude na věčnosti jen velká nekonečná nuda? To nikdo z nás přesně neví. A ani na tom až tolik nesejde – důležité je, že budeme s Ním.
Na bohoslužbě jsme prožili několik radostných věcí. Zpívali jsme spolu Bohu chvály, četli z Bible a poslouchali kázání od Františka Brücknera o vzkříšeném Ježíši a naší sázce na jednu kartu, která se vyplatí. Také jsme přijímali za členy sboru Marka s Verčou a strávili jsme čas po bohoslužbě u společného oběda. V galerii od Davida níže můžete nasát atmosféru celé bohoslužby.
Read More
