Největší slast

By 3. 6. 2018kázání

Téma: Největší slast

Kázající: Milan Kramoliš

Čtení: Filipským 1:12-26

Rád bych, bratří, abyste věděli, že to, co mě potkalo, je spíše k prospěchu evangelia, takže po celém soudu i všude jinde je známo, že jsem vězněn pro Krista, a mnohé bratry právě mé okovy povzbudily, aby se spolehli na Pána a s větší smělostí mluvili beze strachu slovo Boží. Někteří sice kážou Krista také ze závisti a z řevnivosti, jiní však s dobrým úmyslem. Jedni z lásky, protože vědí, že jsem tu k obhajobě evangelia, druzí z touhy po uplatnění, ne z čistých pohnutek, a domnívají se, že mi v mém vězení způsobí bolest. Ale co na tom! Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus; z toho se raduji a budu radovat.

Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista. Toužebně očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale veřejně a směle jako vždycky i nyní na mně bude oslaven Kristus, ať životem, ať smrtí. Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás. Proto pevně spoléhám, že zůstanu a budu se všemi vámi k vašemu prospěchu a k radosti vaší víry, abyste se mohli mnou ještě více chlubit v Kristu Ježíši, když k vám opět přijdu.

Nahrávka:

Ke stažení zde

Text:

Dobré dopoledne

V autě jede kolem řeky podle všeho normální český ateista, když tu si všimne, že na břehu chytají ryby kazatel CB a místní rabín, přičemž opodál stojí cedule s nápisem „Pozor, blíží se konec vaší cesty!” Řidič – opravdu takový ten běžný tolerantní typ – zpomalí, vytočí okénko a zahuláká: „Starejte se o sebe, pámbíčkáři mizerní!” Načež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se ozve mohutné žbluňknutí. Rabín se otočí na kazatele a řekne mu: „Já jsem vám říkal, bratře kazateli, že tam bude lepší napsat ‚most v rekonstrukci‘!“

Tématem víkendu jsou životy proměňované Kristem. V poslední době a ve světle toho, co se v poslední době v Česku děje hodně přemýšlím nad svou rolí a nad tím, jak je na mě osobně vidět, že je můj život Kristem opravdu proměněn.

Ptám se na to proto, že v poslední době mnoho Čechů svá šílená prohlášení anebo své činy ospravedlňuji tím, že přece brání křesťanské hodnoty, na kterých naše civilizace stojí.

Naposledy se například strhla obří debata, která šla napříč snad všemi vrstvami společnosti, o jedné divadelní hře, která se odehrála minulý víkend v Brně v Huse na provázku. Myslím, že každý z nás o tom aspoň něco slyšel. Nechci rozebírat tu hru, protože na to není prostor, a navíc jsem ji neviděl, nicméně co mne na všem tom mrzelo bylo to, že křesťanství jako takové díky lidem, kteří nechtěli, aby ta hra byla uvedena, dostalo drsnou nakládačku.

Věřící v republice se opět rozdělili na nesmiřitelné tábory a jedni vyhlašovali různé věci, někdo držel půst, někdo psal letáky, transparenty, petice, články atd.

A já jsem se ptal sám sebe – je to opravdu tak potřeba, abychom se i za takovou cenu až tak výrazně angažovali. Opravdu ta hra uráží Krista natolik, že je třeba se ozvat? Co je vlastně naším úkolem a poselstvím? A pak jsem si přečetl článek od Dana Drápala, který se této divadelní hře věnoval a on se v něm snažil ukázat na to, že úkolem nás křesťanů by neměl být boj s temnotou za každou cenu, ale spíše snaha do té temnoty vnést jasné světlo.

A toto vše se mi spojilo s tématem našeho víkendu, protože jen opravdu proměněné životy Kristem mohou se světem zahýbat. Jen tehdy, když můj život bude opravdu proměněn Kristem, tak budu vidět, jak na temnotu kolem nás reagovat tak, abych přinesl užitek.

Jeden z mých nejoblíbenějších kazatelů současnosti je John Piper. Jedním z jeho nosných celoživotních témat je Křesťanský Hedonismus. Je to vlastně takový protimluv a oříšek, protože hedonismus je filosofické učení pocházející ze starého Řecka a týká se slasti jako hlavního motivu lidského jednání.

Hlavním cílem lidského života by měla být slast a vyhnutí se strasti, a to přece s trpícím Kristem nejde dohromady. Ale když se do toho ponoříme více, tak zjistíme, že opak je pravdou. Ono to smysl dává. Právě proto, že se nebavíme jen o hedonismu jako takovém.

Takže pojďme se do toho ponořit…

1. Boží sláva

Když se podíváme do Bible, tak jednou z nití, která se jí prolíná, je to, že Bůh stvořil tento svět proto, aby odrážel (chválil) jeho slávu. Slávu jeho milosti, která se projevila nejvíce ve smrti Ježíše Krista a jeho vzkříšení.

Pro mnoho lidí je to ale mimo. Zdá se jim to být například jako něco, co je hodně sobecké. Nechtějí být součástí něčeho, co upozaďuje jejich ego, nebo vnímání světa. Brad Pitt přestal v mládí věřit, protože se mu nechtělo moc říkat, že ten nejlepší je Bůh. Oprah zase bylo proti srsti to, že Bůh je žárlivě milující – a chce, abychom na prvním místě milovali jeho. C.S.Lewis, než se stal křesťanem, měl problém s tím, že Bůh nás žádá, abychom ho chválili. Jemu to ale připadalo jako když Vás o to požádá povrchní žena, která chce slyšet jen komplimenty.

2. Odpověď

Podobných námitek slyším kolem sebe neustále dost a v poslední době se ještě navíc stupňují. I s ohledem na to, jak se vlastně mnozí křesťané u nás prezentují a jaké pseudo-hodnoty reprezentují. Na rozdíl od nich (pseudo křesťanů) má Křesťanský Hedonismus na tyto různé námitky odpovědi.

Když bychom se pokusili jej shrnout pro jednoduchost a srozumitelnost do jednoho souvětí, tak to bude

Bůh je nejvíce oslaven našimi životy, když v něm najdeme naše největší uspokojení.

Pokud je toto pravda, tak pak nemusí být mezi našimi největšími touhami a Boží oslavou, ke které jsme byli stvořeni, žádný konflikt.

Ve skutečnosti nejenže neexistuje konflikt mezi naším štěstím a Boží slávou, ale jeho sláva se odráží v našem štěstí, když to naše štěstí je v něm. A protože Bůh je zdrojem největšího štěstí a jelikož je největším pokladem na světě a jelikož jeho sláva je nejvíce uspokojujícím darem, který nám byl poskytnout, tak to nejjasnější a nejlaskavější co mohl pro nás udělat je, že se zjevil pro naši věčnou radost. V Žalmu 16 – 11 Stezku života jsi mi ukázal, ve tvé přítomnosti je plnost radosti, nekonečné blaho je po tvé pravici!

3. C.S.Lewis a Pavel dávají křesťanskému Hedonismu jasný základ

Když se podíváme do textu z Filipským, který jsme četli na úvod tak ve verších 20 a 21 čteme: Toužebně očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale veřejně a směle jako vždycky i nyní na mně bude oslaven Kristus, ať životem, ať smrtí. Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk.

Pavel píše, že jeho velkou touhou v životě – a doufám, že je to i naší touhou – je to, aby Ježíš byl skrze něj oslaven – kvůli tomu nás Bůh stvořil a spasil.

Vazba mezi 20 a 21 veršem je klíčem k pochopení toho na co se snaží Pavel ukázat – Ježíš bude skrze něj oslaven ať už životem anebo smrtí, protože pro něj je život Kristus a smrt / umřít je pro něj zisk.

Pavel si je jist, že na jeho životě bude oslaven Kristus. Ve 3. kapitole pak Pavel píše toto – 7 Cokoli však pro mě bylo ziskem, to teď pro Krista pokládám za ztrátu. 8 A vůbec všechno pokládám za ztrátu vzhledem k té nevýslovné hodnotě poznání Krista Ježíše, mého Pána. Pro něj jsem to všechno ztratil a pokládám to za hnůj, abych získal Krista!

Pavel ukazuje velmi jasně na to, že Kristus bude vyvýšen proto, že je mnohem cennější, vzácnější a uspokojivější než cokoliv, co nám život na této zemi může poskytnout.

To myslí, když říká, že život je pro něj Kristus. Jinak řečeno Bůh je na Pavlovi nejvíce oslaven tehdy, když v něm Pavel najde jeho největší radost a rozkoš.

A velmi podobně to vystihuje i ta část verše o smrti. Kristus bude na oslaven smrtí, protože umřít je zisk. Proč by vlastně měla být smrt tím ziskem. Odpověď je ve 23 verši Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší. Smrt je pro Pavla ziskem, protože to bude znamenat, že bude Kristu mnohem blíž, bude naplno s ním.

Když na jednu stranu dáme to, co nám smrt vezme – naší rodiny, naší práce, vysněné dovolené, naše přátele, které tu necháme, všechna možná tělesná potěšení a na druhou položíme Krista a bude schopni říct ano, tak pak se nám smrt stane ziskem – jako Pavlovi.

Když to shrnu, tak Kristus je na nás oslaven nejvíce tehdy, když je pro nás vzácnější a dražší než vše, co nám život může dát anebo smrt vzít.

To je ta ústřední zvěst křesťanského hedonismu, to je zvěst proměňovaných životů Kristem – Bůh je na nás nejvíce oslaven, když mi v něm máme svoji největší rozkoš.

Bůh stvořil tento svět, aby jej oslavoval – aby chválil slávu jeho milosti, která se projevila ve smrti Ježíše na kříži. Ten je vrcholem – tam Bůh zjevuje svoji slávu a nabízí nám odpuštění. Je to na kříži, kde Bůh obhajuje svoji čest a zajišťuje naši radost. Je to na kříži, kde Bůh jasně ukazuje svoji hodnotu a pomáhá nám uspokojit naše duše.

Je to největší událost v dějinách. Ježíš ji pro nás hříšníky zhmotnil a ukázal nám, že Bůh opravdu může být skrze nás oslaven, když mi u něj najdeme naše uspokojení.

A pokud to tak je, tak to mění naše pohledy na některé věci, které nás čekají anebo nás obklopují

4. Křesťanský Hedonismus mění vše

  1. Smrt – Pokud chceme, aby byl Kristus oslaven na našich životech a smrti, tak to neznamená nějaké velké představení z naší strany anebo nadlidský výkon. Stačí vložit sebe s dětskou důvěrou do rukou toho, který všechny ztráty změní na zisk
  2. Obrácení – Mění to, jak uvažujeme o obrácení. Matouš 13:44 Nebeské království je, jako když člověk najde poklad ukrytý v poli. Znovu ho ukryje a pak jde, s radostí prodá všechno, co má, a koupí to pole. Stát se křesťanem tak neznamená jen to, že věříme nějaké pravdě. Znamená to, že jsme našli poklad. Takže už pak naše evangelizace není jen o přesvědčování lidí o naší pravdě, ale o to jim ukázat poklad, který je cennější, než cokoliv jiného mají
  3. Boj Víry – mění náš “dobrý boj víry” jak o tom píše Pavel v 1. Timoteovi 6:12 Bojuj ten dobrý boj víry. Chop se věčného života, k němuž jsi povolán a k němuž ses přihlásil jasným vyznáním před mnoha svědky. Jan v 1. kapitole píše 12 Ale těm, kteří ho přijali, dal právo být Božími dětmi – všem těm, kdo věří v jeho jméno. Uvěřit v Ježíše znamená, že jej přijmeme jako ten největší poklad, kterým opravdu je. Víra pak je když tento poklad stále vidíme a vychutnáváme – máme v něm požitek. Takže dobrý boj víry je boj za radost v Kristu. A boj za to, abychom viděli a cítili Ježíše, je mnohem cennější než cokoliv jiného na světě. protože to ukazuje na jeho obrovskou hodnotu
  4. Boj se zlem – mění náš pohled na to, jak bojovat se zlem. Ve 2 kapitole Jeremiáše ve 13 Můj lid totiž spáchal dvojí zlo: Opustili mne, pramen živých vod, a vykopali si své rozpukané nádrže, ze kterých voda vyteče. Zlo je sebevražedná tendence, kdy preferujeme prázdné studny tohoto světa nad živými vodami společenství s Bohem. Se zlem bojujeme tak, že nacházíme jako Žalmista 36:9 Hojností tvého domu bývají nasyceni, z rajských potoků je napájíš. V hojnosti Boha.
  5. Co je peklo – mění náš pohled na to, co je doopravdy peklo. Jelikož to, jak být spasena dostat se do nebe znamená, že přijmeme Krista jako zdroj naší největší radosti, tak peklo je místem utrpení, neštěstí připraveno pro lidi, kteří odmítnou být v radosti s trojjediným Bohem
  6. Pohled na peníze – Mění pohled na to, jak zacházíme s penězi a jak se díváme na dávání. Ve skutcích 20:35 je napsáno, že je požehnanější dávat než dostávat. V 2.Kor 9:7 Každý ať dává, jak se v srdci rozhodl, ne s lítostí anebo z povinnosti. Vždyť Bůh miluje ochotného dárce. Motivem pro to, abychom se staly štědrými dárci, je to, že to ukazuje a navíc i rozšiřuje naši radost v Bohu. A touha po větší radosti nás pak vede k tomu, abychom dali víc, než přijmeme
  7. Slabosti – mění pohled na to, co prožíváme v našich slabostech. Ježíš řekl ztrápenému a ostnem zkoušenému Pavlovi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti.“ Pavel k tomu pak následně hned dodává „Milerád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc. 10 S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti pro Krista – vždyť má síla je v mé slabosti!
  8. Lásku – mění pohled na lásku ve 2. Korintským 8:2 Ačkoli procházeli krutou zkouškou soužením, jejich překypující radost a hluboká chudoba přerostly v úžasnou štědrost. Pavel toto nazývá láskou – Překypující radost v Bohu, která naplňuje potřeby druhých.
  9. Službu – mění pohled na službu. Protože co je vlastně cílem služby dle Pavla – 2.Kor 1:24 Nechceme panovat nad vaší vírou, ale pomáhat vaší radosti; ve víře přece pevně stojíte. Ať už to vezmeme z kterékoliv strany, tak všechna naše služba by měla být nasměrována k tomu, že bude usilovat o radost v Bohu.

A to je ten důvod, pro nás Pán Bůh stvořil, proč pro nás Kristus zemřel. Abychom společně jako společenství a jednotlivci usilovali o to, aby byl Bůh skrze naše životy oslaven. A pokud v něm nalezneme naši největší rozkoš a radost, tak se tak i stane. Pokud se jím necháme proměnit, pokud on pro nás bude v našem konání na prvním místě, tak pak pevně věřím tomu, že na nás a na životě našeho společenství bude jasně vidět, komu patříme.

A to je mým přáním, aby proměna našich životů, kterou v nás Kristus působí vedla k tomu, že v něm nacházíme největší radost a ta je vidět i navenek a mimo zdi našich setkání.

Amen

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.