Čtení: 1.Jan 5:1-4
1 Kdo věří, že Ježíš je Spasitel, patří do Boží rodiny, a kdo miluje Otce, miluje i jeho děti.
2-4 Naše vzájemná láska prozrazuje, jak milujeme a posloucháme Boha. Jeho přikázání nejsou těžká, plníme-li je z lásky. Když posloucháme Boha jako děti, nepodléháme zlu. Vítězství v tomto zápase nám přináší víra v Ježíše Krista jako Božího Syna. Bez ní nemáme naději.
Téma: „Adoptované“ děti jsou Bohu vzácnější než vlastní
Věříme-li v Ježíše Krista, patříme do Boží rodiny. Jsme tedy potomky Abrahama. A to i historicky: Ježíš je z rodu krále Davida, a ten je zase potomek Abrahamův. Jsme tedy dědicové toho, co Bůh zaslíbil židům – svému vyvolenému národu. Jak čteme v Ř. 11:25-32, Bůh „dočasně“ (a není to na „furt“) zavrhl Izrael, aby přijal pohany – nás. Až se to splní, otevřou se opět brány milosti židům, aby mohli všichni „vejít“. Jak veliká je Boží láska k nám, konkrétně ke mně…
S tímto ujištěním můžeme začínat každý den.
Přeji pěkný, poslední prázdninový týden.
Pepa
P.S. Těším se na setkání 3.9. na Výkopu v Olomouci. Nezapomeňte se přihlásit, pokud jste to už neudělali.