ČTENÍ: Koloským 2:1-7
1 Rád bych, abyste věděli, jak těžký zápas tu podstupuji pro vás, pro Laodikejské i pro ty, kteří mě ani osobně neznají. 2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus(k); 3 v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. ([Ž.51:8; Iz.45:3; Ef.3:15]) 4 Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi. ([Ř.16:18; Ko.2:8]) 5 I když nejsem mezi vámi přítomen, přece jsem duchem s vámi a raduji se, když vidím vaši kázeň a pevnost vaší víry v Krista. ([1K.5:3]) 6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. ([Ef.4:17]) 7 V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. ([Ef.2:20])
(k) var: Bůh, Otec Kristův ([ Ef.3:4])
POZDRAV:
Milí,
v něm (v Kristu) máme vykoupení a odpuštění hříchů. Tímto ujištěním (Kol.1.14) končil oddíl biblického textu minulého pozdravu. Apoštol Pavel na začátku dnešního oddílu píše Koloským a současně Laodikejským, že se za ně úpěnlivě modlí, doslova zápasí, aby tuto jistotu vykoupení neztratili, nebo si ji nevysvětlovali nějak jinak.
Laodikea ležela jen asi 25 km severozápadně od Kolos. Církev v Laodikeji (podobně jako v Kolosech) pravděpodobně založil jeden z křesťanů, kteří se obrátili během Pavlova působení v Efezu (Sk 19:8-10). Ap. Jan později kritizuje věřící v Laodikeji za jejich vlažnost ve vztahu ke Kristu (Zj 3:14-22). Pavel si přeje, aby křesťané v Kolosech předali tento dopis i Laodikejským (Kol 4:16) a naznačuje tím, že se falešné učení rozšířilo i tam.
Už v kázání na konci školního roku jsem pověděl, že se jednalo především o počátky gnosticismu: Křesťané z pohanů, zřejmě ovlivněni řeckou kulturou a touhou po vzdělání a hlavně poznání, se snažili spojovat myšlenky různých filosofií a různých náboženství s křesťanským učením, a tak se nějakým způsobem snažili popsat Krista, definovat ho, či poznat, nějakým zvláštním poznáním, které je většině věřícím skryto. A jen na základě tohoto zvláštního poznání věřící poznají plně Krista. Ap. Pavel však píše, že plné Boží tajemství je Kristus. V něm je skryta veškerá moudrost a poznání (verš 2 a 3).
Pavel chtěl, aby se oba sbory navzájem láskyplně podporovaly v boji proti tomuto učení. Je skvělé, máme-li tuto možnost podpory i v dnešní době. Vzdálenost dnes už nehraje tak velkou roli. Kromě okamžitého virtuálního spojení, jsme schopni i cca 150 km urazit za stejný čas jako 25 km v dobách Pavlových 🙂
Zapusťme kořeny
Pavel v závěru dnešního oddílu povzbuzuje Koloské i Laodikejské, aby žili tak, že zapustí kořeny „do Krista“. V podobenství o rozsévači se píše (Mk 4:3-9): Zrno, které padlo na skálu, mělo málo dobré půdy, tak sice vzrostlo, ale brzy uschlo. K tomu mám pěkné „podobenství“, které jsem zažil včera: Byl jsem se podívat, jen tak, do Otevřené zahrady. Procházel jsem ji a u jednoho terasovitého záhonu jsem uviděl na boku, v kládách, které záhon ohraničují, dvířka. Na co tam jsou? Tam se přece nic nemůže ukládat, tam je jen hlína? Tak jsem je otevřel, a zjistil jsem, že za dvířky je sklo, přes které je možné vidět nejen hlínu, ale také kořenový systém rostlin, hlínou dokonale prorostlý. Uvědomil jsem si, že by rostliny nebylo možné ze země vytrhnout. Tak bychom měli být my „zakořeněni“ v Kristu.
Přeji hezký prázdninový čas.
Pepa, váš kazatel.