V neděli 4. 1. 2015 měl kázání Václav Kadlec. Mluvil o tom, jak máme opravdově uctívat Boha a také o tom, co je vlastně při uctívání Boha to nejdůležitější – před Bohem má být v první řadě pokorně skloněna naše duše a až poté naše tělo. Stejně tak by naše uctívání mělo být o Bohu a ne o naší představě o něm. Završením celého kázání byla velice přiléhavá paralela s varhanami.
Na nahrávce kázání jsou také čtené texty z Písma, které s kázáním blízce souvisejí. Pokud si chcete některé pasáže třeba připomenout a nebo jste s námi nemohli být, tak záznam kázání je možné pustit níže a nebo stáhnout zde, pokud Váš prohlížeč neumožňuje přímé přehrání.
Matouš 4:1-11
Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: „Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen!“ Ježíš mu pravil: „Je také psáno: „Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.“ Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty satane; neboť je psáno: „Hospodinu, Bohu svému se budeš klanět a jeho jediného uctívat.“ V tu chvíli ho ďábel opustil …“
Žalm 150
Chvalte Boha ve svatyni jeho,
chvalte ho i na obloze, již sklenul svou mocí.
Chvalte ho za jeho bohatýrské činy,
chvalte ho pro jeho nesmírnou velikost!
Chvalte ho zvukem polnice,
chvalte ho harfou a citarou,
chvalte ho bubnem a tancem,
chvalte ho strunami a flétnou,
chvalte ho břesknými činely,
chvalte ho činely dunivými!
Všechno, co dech má, chval Hospodina!
Haleluja.