Pokoj Vám

By 22. 12. 2013 kázání

V neděli 22. 12. 2013 jsme měli naše poslední letošní setkání a bylo to jubilejní dvacáté páté. Kázání měl Josef Horský a bylo na téma Pokoj Vám na základě textu z Lukášova evangelia 2:1-14.

Pokud si chcete některé pasáže třeba připomenout a nebo jste tu nemohli být, tak zde je text Pepova kázání, které nám laskavě dal k dipozici, za což mu děkujeme. Záznam kázání je možné pustit níže a nebo stáhnout zde, pokud Váš prohlížeč neumožňuje přímé přehrání.

KÁZÁNÍ

Je čtvrtá adventní neděle, přípravy na Vánoce jsou v plném proudu: shon, uklízení, spát se jde pozdě v noci, nákupy, vánoční trhy, do toho koledy, hlášení, zvonění – jedním slovem hluk, kravál, rachot.

Přečtu příběh z minulosti (ne až tak dávné)

O vánocích se mně všechno líbí, my máme vždycky vaničku, co v ní plavou kapři a otvírají hubu. Tatínek se každou chvíli přijde z kvelbu na ně podívat a praví: „To jsou chlapáci.“ Maminka krájí mandle, Kristýna přebírá rozinky a já je kradu a ony říkají, abysem šel pryč. A náš Honza chodí po kuchyni, ocas má vzhůru jako proutek a ke všemu čuchá. Tatínek a maminka, jakož i Rampepurda na něho dupají a praví silným hlasem: „Nemusíš ke všemu čuchat, nikdo se tě neprosil, a jdi pryč, tady není nic pro tebe. Šic!“ a Honza jde pryč a když kráčí po dvoře, tak se vyhýbá sněhu, jelikož ho to zebe do tlapek.

Když je Štědrý večer, tak se dříve zavírá kvelb, a kdo si něco zapomněl, tak chodí zadem. O Štědrém večeru naši mluví jemným hlasem, jenom Mančinka brečí silným hlasem, ale ta brečí ve svátek i ve všední den, jelikož z toho nemá rozum. Ale já skoro vůbec nic nezlobím, jelikož nejsem žádné malé dítě.

Náš tatínek, ať dostane k Ježíšku, co dostane, tak je se vším svolný a má děsnou radost. Letos jako jindy obdržel bačkory a pravil: „To je překvapení, to se podívejme!“ a políbil maminku. Maminka obdržela vlněnou šálu a pravila: „Vždyť to nemuselo být,“ a políbila tatínka. Já jsem věděl, že dostanu rukavice s palcem, a taky jsem je dostal, začež jsem se musil poděkovat silným hlasem a v duchu jsem pravil: „To jste se nepředali.“

A pak jsme měli kapra, závin a čaj, načež jsme hráli duráka o ořechy, já jsem všecky obehrál. Honza se šel toulat, tatínek bručel, že ani na Štědrý večer se nemůže ten kocour zdržet doma, a já jsem musil jít brzo spát.

 (Bylo nás pět… Karel Poláček – Vánoce)

Ještě asi před 100 lety se alespoň o vánocích mluvilo jemným hlasem; ve vážnosti byl ten, kdo chodil pomalu a tvářil se ctnostně… Dnes se uznává spíše ten, který pořád musí něco řešit, někam spěchá a nemá čas… Někam se posunujeme. To co na nás dýchlo z toho příběhu, bylo ticho, klid a pokoj, přestože se „chystalo“ na vánoce….

Poslyšme jiný příběh ještě mnohem starší:

1 V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši. 2 Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius. 3 Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod. 4-5 Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu. 6 Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas 7 a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo. 8 Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád. 9 Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli, 10 ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé. 11 V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha. 12 Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“ 13 Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali: 14 „Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“ (Lk 2:1-14 – Slovo na cestu)

Bůh se stal člověkem. Ne, že se narodil, ale byl vtělen (inkarnován). Bůh ve své trojjedinosti tady byl od počátku. Ježíš Kristus tady byl od počátku. Bůh byl na počátku všeho dění. To je nepostradatelný a nezaměnitelný úvod k vánoční zvěsti. Bůh byl na počátku. U Něho nemůžeme nic předvídat, ani ho ničím překvapit, protože je vždycky „na počátku“. Je věčný. Při každém dění, vychází iniciativa od něj. Země byla zpočátku nesličná a pustá (prázdná) a Duch Boží se vznášel nad vodami. To je zřejmá stvořitelská aktivita DS, jako Dohližitele, později (v NZ) Utěšitele, který byl seslán. Bůh zemi nestvořil, aby prázdná a pustá zůstala, ale zformoval ji k bydlení.  To formování, ta proměna země v obyvatelnou se děla skrze „Boží slovo“. Bůh řekl – a bylo. Bůh zvěstoval panně Marii – a bylo. On promluvil a stalo se (Ž:33.9). To slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh (Jan 1). To slovo bylo učiněno tělem a přebývalo mezi námi…

Ne nechci začít od začátku Bible a skončit ve Zjevení. Nebudu ani vykládat ten přečtený oddíl, ten příběh putování Josefa a Marie a okolnosti, které to všechno provázely. Ale chci se zaměřit až na konec toho oddílu: (v.14) Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!

Tři krátké (holé) věty: Co pro nás znamenají, jaký mají význam?

Respektovat Boha (bázeň před Bohem). To vyplývá z 1. přikázání: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Nebudeš mít jiného Boha mimo mne. A proto milovat budeš Pána Boha svého z celého srdce…   Jaké jsou moje životní hodnoty, co je prioritou?

Pokoj lidem na zemi: Pokoj vám. Už na začátku stvoření bylo všechno dobré. Všechno, co Bůh stvořil bylo „funkční“, v pořádku, všechno běželo bez problémů a starostí. Z toho pramenil Pokoj lidem. Rovněž při Ježíšově narození: Pokoj lidem na zemi (pokoj mezi lidmi). A také po zmrtvýchvstání (J:20 – 2x) Pokoj vám… Obdobně ve Zjevení. Přijmeme-li Boha do svého života a budeme-li naplňovat Jeho vůli, budeme prožívat Pokoj.

Bůh zjevil svoji lásku všem lidem. (jiný překlad: lidem Boží zalíbení). Bůh v nás má zalíbení. Dobrá vůle od Boha pro všechny lidi. Bůh se v nás „našel“. Chce být naším přítelem.

Proto všechno připravil tak, abychom mohli být v jeho blízkosti. Abychom v pravdě (opravdově) mohli Jeho oslavovat, prožívat Pokoj a prožívat Boží lásku (Jeho přátelství).

V této opravdovosti a jistotě vás zvu k Večeři Páně.

Next Post

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..